Workshop s Mathematicou
Možná jste slyšeli slova jako korelace nebo kauzalita. Možná ne. Pokud ano, rozlišujete tyto dva jevy v běžném životě? Nám daný ,,selský rozum‘‘ starší než samo sedláctví jako takový bohužel nestačí dnešní záplavě dat, která se na nás valí odevšad. Navíc se smolně z médií dozvídáme hlavně o negativních, smutných informacích. To se pak do procesu zpracování informace zapojí ještě emoce. Jak se v informačním oceánu neutopit? Někteří rodiče učí děti plavat tak, že je jednoduše hodí do vody. Tato metoda není příliš účinná, navíc je dosti drastická. V našem workshopu se podíváme na jinou, racionálnější metodu.
Uhlíková stopa
Mnoho z nás přemýšlí o tom, jak ulehčit naší modré planetě a žít více ,,ekologicky‘‘. Postupně se tomuto přístupu přizpůsobil i trh a k dostání je dnes mnoho ,,environment-friendly‘‘ produktů jako např. kovová brčka, papírové tašky či bambusové kartáčky. Jsou ale tyto věci opravdu tak ,,zelené‘‘, jak se tváří? Podle čeho se ,,ekologičnost‘‘ výrobků vůbec měří? Často se používá kritérium zvané uhlíková stopa, na ni se ve workshopu zaměříme.
Past narativů
V dnešní době média přetřásají pojem fake news, všem je zdůrazňováno, jak bychom se je měli naučit rozpoznat a bránit se proti nim. Zajímavé však je, že samotný pojem, ač existoval i dříve, dostal popularitu ve spojitosti se zvolením amerického presidenta Donalda Trumpa, který tento pojem používá (a proti němuž je používán). V tomto workshopu se nebudeme soustředit přímo na fake news, ale na něco podle nás podstatnějšího, na narativy. Ne vždy totiž promluvy, které kolem sebe potkáváme, lze označit za fake news, přesto ale většina z nich je zavádějících. Jinak řečeno, i pravdivými informacemi lze lhát. Důležité v této situaci není nalézt (ne)pravdu (to ani mnohdy nelze), nýbrž pochopit, jaký narativ jednotlivé strany zastávají a vytvořit si vlastní názor.
Scratch aneb první ponor do hlubin programování
Profil dnešního absolventa střední školy nebo odborného učiliště obsahuje spoustu rozličných dovedností a znalostí z přírodovědných i humanitních oborů, avšak velmi často v něm student postrádá jakoukoliv zkušenost s programováním či algoritmizací, jež by ho přivedla blíže technickému zaměření. Má jen matnou potuchu o kódech a algoritmech řídících jeho příruční i stolní zařízení a při zběžném náhledu na práci programátora zří jen změť nicneříkajících slov a dvojteček. Je tedy programování pouze pro “vyvolené”, nebo se ho může naučit každý? A hodí se dnešnímu člověku k něčemu?