Mnoho z nás přemýšlí o tom, jak ulehčit naší modré Planetě a žít více ,,ekologicky‘‘. Postupně se tomuto přístupu přizpůsobil i trh a k dostání je dnes mnoho ,,environment-friendly‘‘ produktů jako např. kovová brčka, papírové tašky či bambusové kartáčky. Jsou ale tyto věci opravdu tak ,,zelené‘‘, jak se tváří? Podle čeho se ,,ekologičnost‘‘ výrobků vůbec měří? Často se používá kritérium zvané uhlíková stopa, na ni se v našem workshopu zaměříme.
Pan Green je dlouholetým a spolehlivým zaměstnancem institutu a právě z těchto důvodů jej institut zvolil na služební cestu do Německa. Jako správný pracovník organizace, zabývající se životním prostředím, by šel rád ostatním příkladem a snaží se snížit svou uhlíkovou stopu. Čeká ho mnoho nelehkých otázek od toho, zda pojede autem, poletí nebo popluje lodí, až po to, zda má poslat hlášení svému šéfovi emailem či dopisem. Troufnete si na nelehký úkol a pomůžete panu Greenovi s rozhodováním?
Úkolu se může zhostit úplně každý, i ten, kdo třeba o uhlíkové stopě ještě neslyšel, vše si na začátku vysvětlíme. Naopak ti zběhlejší mohou panu Greenovi poradit, jaká další kritéria je potřeba brát při porovnávání různých možností v potaz a zamyslet se nad tím, nakolik je uhlíková stopa objektivní záležitost, a zda-li se dle Goodheartova zákona vůbec vyplatí ji měřit.